Energie větru

Větrné elektrárny a životní prostředí

I když jsou větrné elektrárny často symbolem ekologické výroby elektřiny, jsou jim někdy vytýkána
i negativa. Obvykle neprávem; současné elektrárny jsou mnohem modernější, než byly před deseti lety.

Hluk současných strojů je poměrně nízký, navíc jsou elektrárny stavěny v dostatečné vzdálenosti od obydlí. Hluková studie bývá součástí dokumentace nutné ke stavebnímu povolení. U existujících strojů lze provést měření a na jeho základě případně omezit jejich provoz.

Stroboskopický efekt (vrhání pohyblivých stínů, je-li Slunce nízko nad obzorem) není v praxi závažný, zejména právě kvůli vzdálenosti strojů od lidských obydlí. Podobně i odraz Slunce na lopatkách je díky matným nátěrům již minulostí.

Rušení zvěře podle praktických zkušeností nenastává. Dokladem jsou ovce a krávy, ale i divoká zvěř pasoucí se v těsné blízkosti elektráren. Podle některých studií se v okolí elektráren zvýšil i počet hnízdících ptáků. Vysvětluje se to jednak tím, že elektrárny jsou dobrým orientačním bodem v krajině
a jednak tím, že rotory mohou rušit dravé ptáky. Podobně se nepotvrdilo ani to, že by rotující listy zabíjely proletující ptáky. Ke kolizím dochází, ale poměrně vzácně, zejména v noci a za mlhy. Výjimkou byly případy, kdy elektrárna stála např. v místě tahu migrujících ptáků.

Rušení televizního signálu může nastat. Závisí na pozici televizního vysílače, elektrárny a domů, které mají anténu. Týká se opět jen blízkého okolí elektrárny. Díky tomu, že v ČR je většina lokalit daleko od osídlení, jde o problém spíše teoretický.

Narušení krajinného rázu je nejspíše nejproblematičtější. Někomu se elektrárny líbí, někomu ne.
V české krajině, kde lze jens obtížemi najít panorama nerušené stožáry elektrického vedení, představují větrné elektrárny další, nezvyklý prvek. Paradoxně seu nich někdy dostává do konfliktu požadavek státní ochranypřírody na "nenápadnost" elektrárny s požadavkem bezpečnosti leteckého provozu na umístění zábleskového zařízení na vrcholstožáru kvůli viditelnosti. Trend stavět stále větší stroje vedek tomu, že elektráren může být méně, ale současně budou více vidět. Elektrárny však mohou také pomoci snížit počet různých stožárů v krajině. Na stožár jedné elektrárny lze umístit několikrůzných telekomunikačních zařízení (zejména vysílače mobilníchtelefonů), které bohužel často mají každý svůj vlastní stožár. Díky umístění ve větší výšce mohou pak vysílače pokrýt větší území.

 

Použitá a doporučená literatura

[1] Beranovský, J., Truxa, J.: Alternativní energie pro váš dům. ERA, Brno, 2004.
[2] Bednář, J., Zikmunda, O.: Fyzika mezní vrstvy atmosféry. Academia, Praha, 1985.
[3] Crome, H.: Technika využití energie větru - svépomocná stavba větrných zařízení. HEL, Ostrava 2002.
[4] Hallenga, U.: Malá větrná elektrárna. HEL, Ostrava, 1999.
[5] Koč, B.: Šance pro vítr. Ekocentrum, Brno, 1996.
[6] Kol. autorů: Energie - kde ji vzít? Příručka. EkoWATT, Praha, 1993.
[7] Rychetník, V., Pavelka, J., Janoušek, J.: Větrné motory a elektrárny. ČVUT, Praha, 1997.
[8] Sládek, I., Rychetník, V.: Větrná situace v ČR. Praha, 1989.
[9] Schulz, H.: Savoniův rotor - návod na stavbu. HEL, Ostrava, 2002.

Převzato z publikace, kterou vydal EkoWatt - středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie. Publikace byla zpracována díky podpoře České energetické agentury a Evropské unie. Autoři textů: Jiří Beranovský, František Macholda, Karel Srdečný, Jan Truxa

 

jdi na stranu: 1 2 3

Větrníky.EU s.r.o.      
Hájenská 1433      
407 47 Varnsdorf      

Miroslav Černý      
+420 606 765 553      

Ing. Miroslav Černý      
+420 602 311 784      

E-mail:      
info@vetrniky.eu      

IČ: 286 64 094      
DIČ: CZ28664094      

Zapsáno v OR      
u Krajského soudu      
v Ústí nad Labem,      
oddíl C, vl. 25959